Dřevostavby – mýty a pověry

Každý stavební systém má své výhody a nevýhody. Dřevostavby u nás mají velkou nevýhodou a to ústup dřeva jako tradičního stavebního materiálu v minulém století. Proto dnes musí dřevostavby překonávat řadu předsudků v mínění široké veřejnosti, stavebních firem, ale i některých architektů a projektantů.

1. Dřevo je málo trvanlivé? Mylné představy mnoha lidí o trvanlivosti dřeva lze vyvrátit fakty. Správně provedené dřevostavby vystavené přírodním podmínkám vydrží bez jakéhokoliv ošetření mnohem déle než stavby z jiných materiálů (minimálně 60 let). Pokud mají dřevostavby alespoň základní péči můžeme si být jisti, že budou stejně dobře sloužit i dalším generacím našich potomků.


2. Nízká odolnost vůči povětrnostním vlivům? Dřevo je materiál s velmi dlouhou životností, což dokazují dřevostavby staré i několik stovek let. Dřevostavby jsou velice lehké a pevné stavby s minimálními nároky na základovou konstrukci. Vždyť dříve se dřevostavby zakládaly pouze na srovnaný terén. Známé jsou i případy, kdy byly dřevostavby vlivem lavinových či zemních sesuvů přemístěny i o několik desítek metrů z původního místa a to bez toho, aby došlo k jejich poškození.


3. A co když vypukne požár? Obavy z požáru samozřejmě nejsou bez opodstatnění. Je však faktem, že dřevo udrží déle statickou pevnost do okamžiku zhroucení než ocelové či betonové. Každá dřevostavba musí splňovat normu minimálně 30ti minut neprohořlavostí stěn. Vlastnosti dřeva se při požáru, na rozdíl od ocelových profilů, výrazněji nemění. Hořící dřevěný strop tak paradoxně přežije déle, než strop z ocelových profilů, který se vlivem tepla zdeformuje a zřítí mnohem dříve. Nevěříte? Tak si zkuste zapálit oheň, třeba hranici zvanou pagoda, a pozorujte, za jak dlouho dojde k jejímu zřícení.


4. Jsou dřevostavby prestižní bydlení? Podle statistických údajů jsou pro dřevostavby nejčastějšími zákazníky lékaři, advokáti a zástupci vyšších příjmových tříd. Dřevostavba není něco, za co by se měl člověk stydět, ale opak je pravdou. Také vzhled dřevostavby nemusí na první pohled vypovídat, z čeho je stavba zhotovena. Na vnější stranu dřevěného skeletu se mohou použít omítky, fasádní desky či obklady. Na první pohled jsou pak dřevostavby k nerozeznání od staveb zděných.

Co je dřevostavba?

Nejčastěji si člověk pod tímto pojmem vybaví srub nebo podhorskou chatu, protože navozuje dojem stavby, která je postavená celá ze dřeva a kterou považuje spíše za rekreační objekt než za objekt pro plnohodnotné bydlení. Toto však ve většině případů není pravda. Dnešní dřevostavba může být velmi rozmanitá, od přiznání dřevěného stylu, přes obezdění lícovými cihlami, až po opatření objektu nejmodernějšími systémy termoizolačních omítek. Montovaný dům na bází dřeva vykazuje prvotřídní tepelně-izolační vlastnosti. A hlavní předností je rychlost výstavby. Pod pojmem dřevostavby jsou obecně označovány budovy, jejímž hlavním konstrukčním prvkem je dřevo, proto má v moderní dřevostavbě zásadní úlohu. Ostatní (nenosné) prvky stavby tak mohou tvořit i jiné materiály, přičemž jejich podíl bývá v obytných budovách sendvičového typu více než 60 %. Kromě dřeva tak budovu tvoří především: kvalitní izolačními materiály, keramická či betonová krytina, ocelové spojovací prvky, speciální folie, obklady, nátěry aj. Základy stavby jsou zpravidla z betonu nebo zděné. Kombinace těchto materiálů ve výsledku zaručuje vynikající technologické vlastnosti stavby a přináší vysokou kvalitu bydlení - využívání těchto objektů. Dřevo je z ekologického hlediska zcela bezproblémový stavební materiál s minimálními energetickými náklady na těžbu, opracování a odpad. Odpad, který vznikne, lze dále bezezbytku využít - minimálně jako ekologické palivo. Dřevostavby jsou ekologické, vysoce estetické a ekonomické, což podporují vynikající tepelně izolační vlastnosti dřevostaveb. V zahraničí (zejména Skandinávie, USA, Kanada) jsou tyto přednosti využívány již řadu desetiletí a především v oblasti nízkopodlažních budov hrají dřevostavby rozhodující roli. Zastoupení dřevostavby u nás a ve světě (přibližný podíl na nové výstavbě)   Česko 1 % Německo 7 % spolková země Bavorsko 30 % Anglie, Rakousko, Švýcarsko 10 % Skotsko 50 % USA 70 % Skandinávské země 80 % Zdroj: publikace Dřevostavby, edice: 21. století; vydavatelství ERA Současný trend úspory energií a touha veřejnosti po snadno dostupném a zároveň kvalitním individuálním bydlení naznačuje, že systém dřevostaveb má u nás velký potenciál. Navíc rozvoj technologie lepeného lamelového nebo anglomerovabého dřeva již nyní umožňuje výstavbu vysoko-podlažních budov a široko-rozponových konstrukcí, které nachází uplatnění při stavbě velkých sportovních hal, stadionů, administrativních budov, mostů či leteckých terminálů. Jakkoli se může zdát, že budoucnost patří novým materiálům, je to paradoxně dřevo, které bude vládnout 21. století.

(informace převzaty z portálu www.profiportal.cz )